ALEJKA

ALEJKA

PŘEKLAD PSANÉHO SLOVA Z OBRÁZKU V ANGLICKÉM JAZYCE

TRANSLATION OF THE TEXT FROM IMAGE:::::::::::::::
WELCOME WITH LOVE IN MY BLOG, WHICH LET IT BE FOR ALL OF YOU LOOKING FOR A GUIDE INSPIRATION
IN THE COMMON PERCEPTION, HARMONY AND SHARING FEELINGS, EMOTIONS...


Zobrazují se příspěvky se štítkemESOTERIKA. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemESOTERIKA. Zobrazit všechny příspěvky

středa 26. února 2014

Třetí oko má mimořádné schopnosti. Umíte ho aktivovat?

► AUTOR OBRÁZKU ► ELLEN VAMAN


Třetí oko, duchovní, mystické oko má schopnosti mimosmyslové vnímání. Představuje mimořádnou možnost vnímání, předvídání, jasnozřivosti, jasnovidectví. Jedná se o fenomén, který je zmiňován v historii napříč různými kulturami. Třetí oko je oko, kterým nevidíme, ale můžeme jím prohlédnout to, co svýma běžnýma očima vidět schopni nejsme.

Dle vědeckého výkladu se jedná o šišinku mozkovou neboli epifýzu. Tento orgán je nepárový, umístěn uprostřed mozku, součást mezimozku. Je to endokrinní žláza, která mimo jiné své funkce produkuje spánkový hormon melatonin. Tento hormon ovlivňuje cirkadiánní biorytmy, spánek a bdění a rovněž činnost pohlavních žláz.

Schopnost mimosmyslového vnímání spojují staré civilizace i novodobí mystikové s činností a tzv. aktivací třetího oka, jehož sídlem je právě stejné místo, kde se nachází zmiňovaná epifýza.

Třetí oko znali už ve Starém Egyptě

Zřejmě nejstarší zmínku o třetím oku nalézáme ve Starém Egyptě. Z Egypta je známý symbolHórova oka. Bůh Hor (také Horus) je ve starověkém egyptském náboženství symbolem boje Světla proti Temnotě a nabádá ke spravedlnosti. Dle legendy při soupeření s tyranem Sutechem (také Sethem) ztratil bůh Horus oko (nebo obě oči), a tak stvořil další, přímo na čele uprostřed mezi obočím. To mu posléze umožňovalo vidět to, co je běžným očím skryto. To, co se nachází pod povrchem věcí a událostí. Tzv. Hórovo oko dohlíželo nad náboženskými obřady a zákony. Nejvíce asi známe symbol třetího oka z hinduismu. Nositelem třetího oka je zde Bůh Šiva, který představuje nejvyšší moudrost, pochopení zákonitostí světa a nadpřirozené schopnosti. Někdy je nazýván také Trinetríšvara = Pán se třema očima. Bůh vášně Káma byl spálen třetím okem Šivy, když se jej snažil přerušit v meditaci.

Když zabrousíme dále do legend a starého vyprávění, pak se se třetím okem setkáme u bájných bytostí – Kyklopů. Kyklopové jsou zmiňováni i ve Starém zákoně. Byli vysocí, velcí a měli pouze jediné oko uprostřed čela. Tento orgán uměly tyto bytosti mistrně ovládat, komunikovaly mezi sebou výhradně telepatickým přenosem. Později, vlivem hmotného světa, se vyvinuly oči dvě, které umožňují vidění v běžném pozemském světě.

Olmécká kultura, jedna z nejstarších známých objevujících se ve střední Americe, zobrazuje některé své bohy s rýhou na čele, zřejmě se zde také jedná o znázornění třetího oka. Ve védské tradici je třetím okem šestá čakra. Symbolizuje emoční inteligencí, intuici, intelektuální schopnosti, poznávací funkce. Díky této čakře můžeme slyšet hlas vyššího já a vidět různé vize. Staří Číňané třetí oko nazývali nebeským okem. Taoisté užívají názvu palác niwan a filozof Descartes definoval šišinku jako sídlo naší lidské duše. Novověcí učenci předpokládali, že šišinka je sídlem schopnosti obrazotvornosti a díky ní má naše duše a mysl vliv na fyzické tělo. Je skutečně možné, že tento malý orgán ukrytý v našem mozku představuje potenciál k nahlížení do nepoznaných míst a má schopnosti, které věda nedokáže tak jednoznačně pochopit?


Třetí oko – sídlo intuice

Intuice znamená vhled nebo náhled, označuje schopnost rychlého chápání a rozhodování, které není podpořeno žádným logickým uvažováním a rozhodováním, přičemž je však provázeno pocitem jistoty a rozhodnosti. Je to schopnost vnímat a vyhodnocovat reálné i skryté motivy a situace. Otevřením třetího oka se otevírá rovněž kanál intuice. Pokud tuto schopnost získáme, pak je potřeba naslouchat intuici, vnitřnímu hlasu. Tyto impulzy postupem času nepřicházejí pouze v záblescích a krátkých myšlenkách, ale stávají se přesvědčením provázeným radostí a pocitem správného jednání. Když se nám podaří odstranit nefunkční systémy, které nás obklopovaly a brzdily v našem konání a jednání, pak jasnost našeho vědění zvýší naše sebevědomí i jistotu v konání.

Třetí oko je sídlem nejen intuice, ale itelepatických schopností. Otevřením třetího oka získáváme možnost vytvářet nové reality na fyzické a hmotné úrovni a ty staré rušit. Otevřením třetího oka získáme a zesílíme schopnost odpovídat sami za sebe. Mnoho lidí je velice odpovědných ve vztahu k ostatním, ale na sebe zapomíná. Jejich vlastní duše jsou pak velmi nenaplněné. Každý z nás má třetí oko, ale málokdo ho umí používat. Aktivizování třetího oka slouží především pro vlastní duchovní rozvoj a vývoj, pomáhá nám lépe si poradit s vlastním životem, správně se rozhodovat, rozvíjet svoje schopnosti a intuici.
Občas se můžeme setkat se zvýšenou citlivostí jedince na okolí a na materiální svět. Tato citlivost se projevuje nošením tmavých brýlí, patka nebo vlasy do čela, oči zakrývající si rukama. Tito lidé bývají vnitřně, i když třeba nevědomky přesvědčeni o tom, že v tomto světě nelze dosáhnout harmonie. Tito lidé bývají zranitelní a citliví na kritiku. Otevření třetího oka jim může velmi pomoci, třeba právě tím, že si uvědomí svoji vlastní hodnotu a schopnosti. Takovýto typ lidí potřebuje být ujištěn o tom, že je s nimi vše v pořádku a že se nemusí již dále schovávat.

Nemoci a problémy spojené s problematickou funkcí třetího oka:

 bolesti hlavy a migrény
► problémy s viděním, ať už krátkozrakost nebo dalekozrakost
 záněty horních cest dýchacích
► problémy s dutinami


Otevírání třetího oka

Pro otevírání třetího oka existuje celá řada cvičení a postupů, které vycházejí z různých filozofií a zkušeností. Setkat se tedy jistě můžete i s mnohými jinými, než zde uvedenými. Veskrze však jakékoliv cvičení na podporu otevření třetího oka by mělo mít pro vás pozitivní vliv. Stupňovat, podporovat a obohacovat vaše duchovní schopnosti a síly. Centrujete svoji energii a zároveň podporujete svoji lepší náladu a rozháníte depresivní stavy a nálady.

Cvičení pro podporu otevírání třetího oka

Aktivace třetího oka v meditaci

Posaďte se do své oblíbené meditační pozice, případně se položte na podložku. Zasoustřeďte se na svůj dech a začněte pomalu nadechovat a vydechovat nosem a zavřete oči. Očima se jakoby dívejte a soustřeďte na bod dva prsty nad kořenem nosu mezi obočím (oči stále zavřené, cvik provádíme „za víčky“). Abyste podpořili soustředění na tento bod, nejdříve se tohoto místa dotkněte nebo jej i mírně sevřete prsty. Oči musíte mírně obrátit, je možné, že to pro vás bude mírně nepříjemné, ale zkuste vydržet.

Zhluboka se nadechněte a vydechněte, přitom však nezadržujte dech. Zkuste tuto pozici vydržet tak dlouho, jak jen je pro vás možné bez velké námahy. Posléze oči opět uvolněte, ale neotvírejte ihned.

Toto cvičení můžete opakovat několikrát za den, stupňují se takto vaše duchovní schopnosti a síly. Dochází k centrování energie a lepšímu hormonálnímu hospodaření. Toto cvičení můžete praktikovat také při silném psychickém vypětí, prospěje vám a rovněž pomůže rozhánět deprese a špatné nálady.

Aktivace třetího oka hleděním do zrcadla

Hleďte na svoji tvář v zrcadle se světlem tlumeným v pozadí. Trénujte jen v případě, že nejste úplně unavení, avšak drobná fyzická i mentální únava není ke škodě věci. Hleďte na svoji tvář v zrcadle a zkuste se uvolnit. Zaměřte se na jeden bod na vaší tváři, nejlépe na tzv. místo třetího oka a pohled již neměňte. Vydržte se na tento bod soustředit tak dlouho, jak jen to bude možné.

Za pár chvil ucítíte vibrace a teplo v oblasti krku a nad ním. Možná začnete cítit pulzující energie. Pokud pocítíte jakékoliv změny, které pro vás budou složité nebo namáhavé, můžete zavřít oči a potom je znovu otevřít. Buďte klidní a uvolnění. Staňte se pouze pozorovatelem, nesuďte a nezkoumejte to, co vidíte. Pokud po dvou až třech minutách tohoto cvičení nepocítíte změnu, pak cvičení přerušte a nechte na jindy. Hledění do zrcadla provádějte po dobu maximálně deset minut.

Aktivace třetího oka drahými kameny

Drahé kameny, které nám mohou pomoci aktivovat třetí oko, jsou ametyst, azurit, a chryzokol. Tyto kameny přikládáme na místotřetího oka, když jsme klidní a odpočíváme, dýcháme klidně a soustředíme se na svůj dech.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Ametyst je fialově zbarvená odrůda křemene. Jeho název pochází z řečtiny a znamená neopojný. Je symbolem čistoty, klidu, lásky, ochrany a štěstí. Svou energií nás dokáže hluboce uvolnit a uklidnit. Pomůže navodit klid nutný k přijímání energie.


Typická barva azurit je modrá. Má detoxikační účinky, pomáhá při problémech s kostmi a klouby, léčí rovněž kůži a je vhodný i při potížích s krkem. Celkově čistí čakry, odbourává stres a mírní obavy. Umožňuje nám lépe se ponořit do meditace, zvyšuje intuici a podporuje duchovní růst.


Chryzokol pochází z Peru, jeho barva je modrá až smaragdově zelená. Vyrovnává emoce, zmírňuje neklid a vtíravé pocity, učí trpělivosti, nadhledu, toleranci a klidu v řešení vypjatých situací.


Další kameny, které můžeme přikládat jsou sodalit, vltavín a křišťál


David Wilcock – Vysvětlení epifýzy (třetího oka)



"To, čo cítime, myslíme a čím sme, je do veľkej miery ovplyvnené stavom naších žliaz s vnútornou sekreciou a naších vnútorností."
~Aldous Hauxley

► ODKAZ NA VIDEOUKÁZKU ►

► SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK ► ...Šišinka mozková

pondělí 28. října 2013

Mimosmyslové vnímání, emoce, pokora a esoterika


Šestým smyslem vnímáme jemnohmotnou realitu. Mimosmyslové vnímání šestým smyslem má širokospektrální rozměr. Jemnohmotné frekvence se ale nedají urvat silou, nevědomým chtěním ani vůli či mysli.
Realita kolem nás je složena s mnoha vrstev a je obývána mnoha bytostmi a hmotnými formami. Lidská bytost je jedna z nich. Odlišuje se však od všech ostatních svými schopnostmi i vlastní podobnosti samotnému Bohu. Její znalosti nejsou nejvyšší, ale složka ducha a samotná konstelace tří jejích podstat a schopnost pracovat s frekvenci lásky ji odlišuje a z lidské bytosti tak činí nejzajímavější formu bytí v této realitě. Lidské bytosti jsou velmi zajímavé pro ostatní entity především svou nevědomostí a proto s nimi vstupují do interakci a snaží se je ovlivňovat, komunikovat s nimi či jimi manipulovat.

Abychom s těmito entitami mohli komunikovat, je třeba aktivovat své mimosmyslové vnímání.

Naše realita
Hrubohmotná realita je to, co jsme schopni vnímat svými smysly. Tedy to, co vidíme, slyšíme, cítíme, co jsme schopni osahat a ochutnat. To je pět našich smyslů pro základní vnímáni hrubohmotné reality kolem nás, které náš rozum považuje za jediné možné vstupní brány vnímání a kontaktu s okolím.

Šestý smysl
Šestým smyslem vnímáme jemnohmotnou realitu. Mimosmyslové vnímání šestým smyslem má širokospektrální rozměr. Jemnohmotné frekvence se ale nedají urvat silou, nevědomým chtěním ani vůli či mysli. Proto není dáno mnohdy rádoby duchovním představitelům takto vnímat, aby toto vnímání nebylo možno zneužít ke znásilňování reality. Takto Bůh dohlíží na fungování božských principu v naší realitě.

Základní božský princip
Je to princip ne-bojování. Je to princip božské moci obsažené ve světle. Světlo nebojuje s tmou. Světlo je a tma mizí bez boje. Co se stane, setká-li se světlo s tmou? Bojují spolu? Ne, nebojují. Světlo zůstává a tma mizí. Tma je nepřítomnost světla, je-li světlo přítomné, tma mizí – je naplňována světlem. Je to moc lásky, která vítězí nad zlem. Tma totiž není tmavé světlo. Není to světlo zlé či jinak změněné, ovládané a nečisté. Tma je nepřítomnost světla. Je-li světlo přítomné, pak není tma. Tma je nepřítomnost, nevědomost. Přijde-li vědomí, stav přítomnosti, pak tma mizí, přestává být. Neodchází, neumírá, prostě není. Ne-bojování, princip bytí světla, je principem přítomnosti, vědomosti a lásky. Ve všem najdeme lásku, podobně jako světlo přítomnosti vědomí Boha.

Stav vědomé přítomnosti
Pokud s námi Bůh nemůže komunikovat přímo, pak k nám posílá své anděly. To jsou ta znamení, které dostáváme dennodenně v každém okamžiku, který jsme schopni zaznamenat. Abychom mohli taková znamení vnímat a uvědomovat si mimosmyslového vnímání, je třeba dosáhnout stavu přítomnosti, uvědomovat si přítomnost a učinit z tohoto stavu vědomou přítomnost. Jen ve stavu vědomé přítomnosti totiž můžeme svobodně tvořit realitu. Stav vědomé přítomnosti nazýváme stavem svobody.

Uvědomovat si znamená pozorovat a nehodnotit
Toto je velmi důležitý předpoklad k uvědomování si. Pozorovat znamená přijímat to, co je kolem nás. K tomu využijeme svých pět smyslů. Pokud nepřijímáme realitu kolem sebe takovou jaká je, pak ji nemůžeme ani pozorovat. Pozorujme vše co je kolem nás, ale zároveň s tím, vůbec nic nehodnoťme, nesuďme, nenazývejme. Nehodnotit znamená vzdání se, znamená to vzdát se své důležitosti. Pozorujme lidi kolem sebe, neříkejme si v duchu, jak vypadají, jací jsou, kam nebo odkud jdou. Nehodnoťme jejich vztah k nám ani náš k nim. Jen se dívejme, poslouchejme rozhovory, to co říkají a nehodnoťme. Za chvíli zjistíme, že je v tom více informaci, než jen to, co říkají slovy a postupně začneme vnímat, co stojí za slovy. Každou informaci, kterou k nám naše smysly přivedou, rozum ihned ohodnotí. Od jednoduchých hodnocení po rozlišování na dobré a špatné přes různé strategie rozumu, kdy se nám snaží náš rozum něco sdělit, až po tvrdé soudy.

Nesuďme a nebudeme souzeni
Zkoušejme pozorovat a nehodnotit ve všech situacích, ve kterých budeme přítomní. Když pozorujeme a nehodnotíme, tak si začínáme uvědomovat a tím se nám otevírá první brána mimosmyslového vnímání – začínáme si uvědomovat fakta a souvislosti. První takové skutečné hluboké pochopení a uvědomění si vede k tomu, že se ztišíme. Najednou si totiž uvědomíme, jak nevědomě používáme některá slova, a ucítíme hloubku jejich významů a sílu, jakou působí. Začneme vnímat jejich moc. To je mimosmyslové vnímání, jedna jeho část. Vnímáme moc slova a začínáme ji používat. Nejprve především tak, že si přestáváme nevědomě ubližovat tím, co říkáme, nebo jak to říkáme.

Poslouchejme se, co říkáme
Přestáváme soudit, hodnotit. Pozorování a nehodnocení vede k uvědomování si. To je důležitá část cesty k mimosmyslovému vnímání – nalézání přítomnosti. Kromě hodnocení jsou dalším prostředkem nesvobody, který nás odvádí z přítomnosti, emoce. Dokud budeme pod vlivem emocí, není možné vědomě mimosmyslově vnímat.

Emoce nás odvádí z přítomnosti
V emocích prožíváme minulost nebo hypotetickou budoucnost. Emoce je prostředkem, kterým nás, pokud jsme nevědomí - tedy nepřítomní, ovládají přítomné bytosti, což jsou jemnohmotné entity (energeticko-informační pole). Jejich záměrem je od nás odčerpat část životní energie, ze které samy existují. K takovému činu využívají naše elementální a elementární vazby, jejichž prostřednictvím nás ovládají a přesouvají do minulosti, případně nám nabízejí virtuální budoucnost.

Elementární vazby
Představují naše spojení s nějakým místem nebo časem v této realitě. Za tyto pomyslné nitky tahají především elementární bytosti, tedy bytosti elementů-prvků tvořících tuto realitu. Jsou to elementy vzduchu, ohně, země a vody. Tyto vazby zahrnují především místa, ale i věci-předměty, které jsou s elementy pevně spojené.

Elementální vazby
Jsou to vazby nezpracovaných, nepochopených-nepřijatých prožitků. Z nich se stávají limity, bloky, které nám neumožňují plně se realizovat v našem aktuálním vtělení. Elementální bytosti jsou entity vzniklé z myšlenkových forem, informačních polí a volných energií a potenciálů lidí, kteří umějí nebo uměli komunikovat a pracovat s těmito formami, případně se jimi i posléze sami stali. Právě z těchto entit vznikají egregory-vrcholné formy jemnohmotných entit.

Náhody neexistují
Jako náhodu určitou situaci označí rozum, který neumí určit kauzální souvislost. Rozum neví, co bylo příčinou dané situace, neorientuje se v tom, tak vše označí za náhodu. Tyto náhody jsou znamení na naší cestě. V náhodách můžeme spatřovat důsledek svého počínání. Situace, které se objeví (pro nás v tu chvíli) bez zjevné příčiny, to všechno jsou znamení. Znamení nejsou dobrá nebo špatná, podobně jako náhody nejsou šťastné nebo nešťastné. Mnohdy se jejich rozumem předpokládaný význam může velmi rychle změnit.

Vzdáme-li se hodnocení situací, ve kterých se nacházíme, potom můžeme vnímat jejich na první pohled skrytý význam. Pozorujeme-li nějakou situaci a nehodnotíme-li, pak si začínáme uvědomovat skutečná fakta a souvislosti.

Zabývat se sebou znamená nalézání přítomnosti
Tohoto stavu je možné dosáhnout různými způsoby. Stav přítomnosti, který si uvědomujeme, je stavem vědomé přítomnosti, což je vnitřní svoboda od ovládání, především svoboda od strachu. To je základní předpoklad k vědomé tvorbě reality. Stavu přítomnosti můžeme dosáhnout prostřednictvím pozorování své nepřítomnosti. Nesvobodní jsme při prožívání emocí. Každý zná emoce a stavy, kterými jsou provázeny. Ve vztahu k tvorbě reality, kde je dalším základním předpokladem rovnováha mezi rozumem a vlastní bytostí, je způsob nalézaní přítomnosti prostřednictvím práce s vlastními emocemi. Vědomé přítomnosti dosáhneme prostřednictvím pozorování svých emocí. Stačí pozorovat. To je první krok a naše přítomnost se objeví, s každou emocí se ztratí, abychom mohli opět praktikovat a uvědomit si, jakou moc mají emoce, a tuto moc si vzít zpět, resp. svou energii, kterou je tvořena.

Emoce jsou prostředkem k ovládání lidských bytostí
Zabývat se emocí a uvědomovat si emoci je možné ve třech fázích. První fází je uvědomění si emoce, když už proběhla. Touto fází je možné kdykoliv začít své pozorování a zabývat se sebou. Právě sem na toto místo se vracejme, pokud nám něco nepůjde. Nejde o to, jaká maličkost či jak malá maličkost to je, co nám neumožňuje svobodně tvořit. Napětí prostě nemůže dlouho v existenci vydržet. Přítomné bytosti mají zájem odčerpat naši energii prostřednictvím emocí a napětí jako takové jim nevyhovuje. Přitahuje ,,pozornost“ Boha. Naše energie v okamžiku napětí je totiž otáčena proti nám. Stačí jenom kapka jedu, aby zničila sud plný nejkvalitnějšího vína. Takže pokud je v něčem nedostatek, projeví se později ve všem dalším konání. Na základě negativního vnímání můžeme tvořit negativní zadání do své budoucnosti.

Pozorování emoci
Jedním ze způsobu jak aktivovat mimosmyslové vnímání je představovat si děj pozpátku z hlediska chronologického vývoje. Každý den před usnutím si procházejme, co jsme přežili a hledejme nepochopená místa – ta místa, kde jsme prožili emoci. Nezáleží na tom jakou, s kým nebo kde. Jde o to, že hledáme místa, kde jsme nebyli vědomě přítomní. Právě v těchto místech jsme byli ovládaní, a protože víme, že stále tvoříme svou budoucnost, tak i tato místa jsou ta, kde jsme stvořili něco, o čem nevíme, co to je a kdy se to má v našem životě zrealizovat. Tato místa jsou z hlediska kauzální souvislosti příčinou ,,náhod“. Zde máme možnost pochopit, proč se to děje. Takže proto si každý den procházejme to, co jsme prožili, a hledejme emoce. Dělejme to proto, abychom vyčistili své záměry a svou budoucnost zbavili míst, která jsme právě v takových okamžicích nevědomě stvořili. Opět jde o přítomnost, resp. nepřítomnost. Hledáme a nalézáme svou nepřítomnost a tím se dostáváme do stavu přítomnosti, do stavu vědomé přítomnosti.

Stav vědomé přítomnosti je stavem, ve kterém jsme svobodní a vědomě tvoříme svou realitu
Přítomnost se skládá z přítomných okamžiků. To jsou okamžiky z hlediska času nezachytitelné-rozumově tedy obtížně pochopitelné, protože každý okamžik je přítomností, kterou od další přítomnosti odděluje naše rozhodnutí. Víme, že v přítomnosti můžeme tvořit svou realitu a že přítomnost je vlastně vědomí. Nejbližší přítomnost je čas od okamžiku našeho probuzení do okamžiku, kdy usneme. Právě zde budeme získávat první zkušenosti a dovednosti v tvorbě reality, mimosmyslovém vnímání a pohybu prostorem bez fyzického těla. Další velká přítomnost je naše aktuální vtělení, tedy čas od našeho narození do aktuální chvíle. Poslední největší přítomnost obsahuje předchozí působení v této realitě, naše předchozí bytí, předchozí reinkarnace. Na všech těchto místech se můžeme a dokážeme pohybovat a tvořit – měnit realitu.

Pokora a víra
Mimosmyslové vnímání máme, nemusíme o tom pochybovat. To že tak nevnímáme je stejné, jako když máme les plný hub a nenacházíme je. Je třeba najít někoho zkušenějšího, kdo nás to naučí. To ovšem nestačí. Je k tomu potřeba ještě pokora a víra. Nedostatek pokory poznáme podle toho, že neuslyšíme, co nám někdo radí. Nedostatek víry poznáme podle toho, že budeme nedočkaví.

V okamžiku, kdy jsme si schopni uvědomit, že prožíváme emoci,
už využíváme mimosmyslové vnímání.

Cesta k tomuto uvědomění, cesta k okamžiku, kdy sami sebe spatříme, jak prožíváme emoci, vede právě přes pozorování proběhlých emocí a aktivování mimosmyslového vnímání. Pokud pozorujeme a nehodnotíme, pak si uvědomujeme. Vědomí je světlem, nevědomí je tmou. Emoce může přijít pouze do tmy nevědomí a se světlem vědomí mizí. Pokud jsme vědomě přítomní, jsme světlem. A tma mizí. Stejně tak mizí emoce. Tyto základní dovednosti nám umožnily si uvědomit sama sebe při prožívání emoce. Toto samo o sobě již znemožňuje, aby emoce probíhala dál. Nemusíme dělat nic víc než doposud – pozorovat a nehodnotit, uvědomovat si. Čím více si totiž uvědomujeme, tím větším světlem jsme a tím rychleji tma, emoce mizí z naší přítomnosti. Neděláme jakoby vůbec nic. Přesněji řečeno my děláme to, že jsme.

► Zdroj: Tomáš Keltner: Transformace vědomí 2, nakladatelství Keltner
► Tomáš Keltner